1. 2. 2010 — Poprvé na běžkách, aneb jak se naučit sprostě nadávat
Včera jsme se s holkama (Katka, jíž vděčím za půjčení běžek, Darja a Monika, všechny samozřejmě se svými psy) vydaly na
běžkách pokořit Šumberu. Pro mě to byl běžkařský prvopočin a pro Sidíska první tahání běžkaře (mohu-li se tak nazývat). Jak jsme se s tím poprali? Gravitace je potvora a já jsem to poznala vícekrát, než bych si přála (až jsem byla překvapená, že mi něco může tak moc nejít). Když se naše cesta blížila k cíli, tak sil ubývalo a sprostých slov přibývalo, že i dlaždič by se styděl (to si tak jedu, a říkám si, super, konečně mám něco jako tempo a říz sebou, ani nevím proč :-/ ).
Zato Sideček! Tahal přímo ukázkově (díky za to, jinak bych se dnes asi nepostavila) - do kopců a po rovince. Z kopce jsem ho raději pouštěla, už i tak jsem byla na zemi poměrně rychle. Ale Kačce byla jedna ridžbečí síla málo, zkusila si tedy adrenalinovou jízdu z kopce s "dojspřežím".
Bylo to náročné, ale bylo to super, takže doufám, že sníh vydrží a v neděli se Šumbera dočká odvety :o)!
Fotky od Kačky najdete tady ;o).
Zpět na seznam článků | rss novinek
Posledních 5 článků:
-
24. 8. 2010 — Ateliérové...
-
22. 8. 2010 — ZVOP
-
15. 8. 2010 — Vivat Jeseníky!
-
5. 8. 2010 — Skok za skokem
-
27. 7. 2010 — Nevěsty
