1. 2. 2010 — Poprvé na běžkách, aneb jak se naučit sprostě nadávat

Včera jsme se s holkama (Katka, jíž vděčím za půjčení běžek, Darja  a Monika, všechny samozřejmě se svými psy) vydaly na běžkyběžkách pokořit Šumberu. Pro mě to byl běžkařský prvopočin a pro Sidíska první tahání běžkaře (mohu-li se tak nazývat). Jak jsme se s tím poprali? Gravitace je potvora a já jsem to poznala vícekrát, než bych si přála (až jsem byla překvapená, že mi něco může tak moc nejít). Když se naše cesta blížila k cíli, tak sil ubývalo a sprostých slov přibývalo, že i dlaždič by se styděl (to si tak jedu, a říkám si, super, konečně mám něco jako tempo a říz sebou, ani nevím proč :-/ ).

Zato Sideček! Tahal přímo ukázkově (díky za to, jinak bych se dnes asi nepostavila) - do kopců a po rovince. Z kopce jsem ho raději pouštěla, už i tak jsem byla na zemi poměrně rychle. Ale Kačce byla jedna ridžbečí síla málo, zkusila si tedy adrenalinovou jízdu z kopce s "dojspřežím".

Bylo to náročné, ale bylo to super, takže doufám, že sníh vydrží a v neděli se Šumbera dočká odvety :o)!

 Fotky od Kačky najdete tady ;o).

Zpět na seznam článků | rss novinek

Posledních 5 článků:

  1. 24. 8. 2010 — Ateliérové...

  2. 22. 8. 2010 — ZVOP

  3. 15. 8. 2010 — Vivat Jeseníky!

  4. 5. 8. 2010 — Skok za skokem

  5. 27. 7. 2010 — Nevěsty